Kouzelný meč

Být blízko svému srdci

 

Království Kordu (anebo mordu?), Bílé Poličany 2019

Kouzelný meč si zpívám vždycky, když potřebuji kuráž. Víte že, francouzské slovo „courage“ znamená „být blízko svému srdci“? A to se přesně téhle písničce podařilo. Dává sílu, rozhodnost, jasnost i laskavý klid.

„Bolest necítí
strach je nezlomí
křivdu napraví
silou ohromí.

Láska je chrání,
s vírou odpouští,
čestně vítězí,
se ctí odchází dál.“

„Letos složíme nějakou repařskou“, řekla HankaRůža. A jak řekli, tak udělali. Na prvním divadle s dětmi dali dohromady nelehká slova i nelehkou melodii a my dospělí jsme se to učili celý kemp. Pomohlo nám, že jsme vyráběli pružné meče. A taky slavnostní divadelní představení, ve kterém hnusný rytíř Kvítko zabil všechny děti a když ho nakonec pasovali na vládce, omylem mu usekli hlavu. (Tím se naplnilo proroctví a z poklidného Království kordu se stalo opravdu Království mordu.) Představení to bylo úspěšné. Tatínkové, kteří doteď posílali na kempy jen své ženy s dětmi, začali jezdit také.

Nahrávání této písně bylo mocné. V sólech se střídali tátové i malí rytíři a rytířky
a v refrénu muži
„Ze dřeva, ze zlata, z plastu i kovu…“

a ženy
„… ukovaný za úplňku či v novu…“

A když píseň dozněla,
„… tam kde sladce a měkce usínám,
tam svůj domov v srdci mám,“

zůstalo jen dlouhé, hluboké ticho…

 __________________________________

Hudba: Lukáš Pelc.
Text: děti, Hanka Růžičková, Lukáš Pelc, Martin Boháč
Sóla: Adriana Stejskalová, Martin Boháč, Lukáš Pelc, Felix Fabián, Rosťa Chaloupský, Luděk Uhlíř, Jan Volše,
Akvarel: Martina Švarcová