Zámek 2019: Příběh o tajemné šlechtičně, která byla hraběnkou i kněžnou, o hasičské figuríně Tarym, o návratu krásy a umění starých časů zpět do života.
Letošní příběh začal asi tím, že jsme putovali po zámeckém okolí a vyprávěli si o kněžně Rosalině von Hohenlohe, za jejíž doby byl zámek místem krásy, hojnosti a umění. Všude kvetly růže, na vinicích se v altánku pořádaly slavnosti až pro 2000 lidí, ve sklenících se pěstovalo ovoce a zelenina, v rybnících chovaly ryby, k zámku se dostavělo jižní křídlo s věžičkou. Po jeho požáru založila Růžena hasičský sbor a věnovala pro jeho vznik 50 zlatých.
Jenže od toho požáru v jižním křídle fakt straší. A ukázalo se, že kněžna požádala hasičskou figurínu, aby zjednala nápravu.
Taryho jsme potkali první večer v lese. Byl převlečený a na útěku – ukázalo se, že už má dost hraběnčiných úkolů.
Nakonec ho děti dotáhly zpátky, aby hasičům nechyběl, když trénují zachraňování lidí. Dali mu jméno, udělaly pelíšek v divadle.
Bylo to dobře, protože díky Tarymu jsme mohli každý den komunikovat s hraběnkou. A abychom vyhnali strašidlo ze zámku, bylo třeba:
- Vyrobit meče a naučit se šermovat.
- Vyrobit si překrásné šperky s motivy růží, které hraběnka tak milovala.
- Projít chodbou odvahy.
- Obnovit slávu hudební kaple a uspořádat koncert (Jedni z majitelů zámku ji totiž na čas využívali jako svou rodinnou hrobku a na její původní účel se zapomnělo).
Jako každý rok zámkem zní celé dny hudba. Když nehraje Lukáš, hrají děti… Ty, které Luki inspiroval k hudbě na prvních kempech, hrají už dost luxusně.
Opravdu strašidelné bylo, jak se nám duch hraběnky zjevil během představení kouzelníka Martina. Bavíme se, smějeme se kouzlům a žasneme. Najednou se z lesa do zahrady začíná rozlévat mlha. Předznamenala fakt divnou věc. Nejdřív jsem mysleli, že je to nějaký další kouzelníkův kousek. Ale byl stejně vyděšený jako my. Z lesa se vynořil asi třímetrový duch. Hraběnka. Byla ale laskává, ráda, že jsme zpět v zámku a přinášíme opět hudbu a krásu.
Se soumrakem se opět rozpustila do husté mlhy…
Zdálo se, že název Království Mordu nedojde svého naplnění. Hraběnka-kněžna Růžena i “Mrtvola” Tary byli nakonec velmi míruplní. Naštěstí to zachránilo divadlo plné soubojů, vražd a useknutých hlav. Král se nudil, no. Rytíř Kvítko zamordoval všechny dětské rytíře a zasloužil si královskou dceru. Při pasování mu ale omylem usekli hlavu. Tak alespoň nějaká spravedlnost…
Divadlo má obvykle trvat kolem půl hodiny. Ale protože je to divadelní improvizace a děti jsou hustí improvizátoři, je to vždycky tak na dvě hodiny 😊
Hraběnka se s námi rozloučila košíkem růží a sazeničkou doubku pro každou rodinu. Jsou to potomci staletých dubů ze zahrady – parku, který s velkou péčí založil jeden ze šlechticů a vzácné stromy přivezl až z Francie. Královské srdce se tak rozroste i za zdmi zámku.
Nejnovější komentáře