… a jednoho dne medvíďata se svojí kamarádkou vzteklou veverkou řádila tak napřílišně, že medvědí táta řekl: „Já už to nevydržím. Jdu spát.“ „Já taky“, řekla medvědí máma, ale ještě se ohlédla a křikla po mláďatech: „Zkameněte!“
A medvídci zkameněli. Medvědí máma a táta – když se dosyta vyspali – byli samozřejmě smutní, moc. Mnoho dní. Nevěděli, že se mláďata tak zpomalila a ztišila, až znehybněla… zpomalila se až do rychlosti kamenné říše. A tam zažila mnoho dobrodružství. A později se naučila přecházet mezi říšemi – úplným zpomalením a ztišením tam a pomalým rozhýbáním zase zpět.

Příběh by to byl hezký. Kdyby doopravdy nezačal kamenět Davído. Tady končila legrace a museli jsme ho zachránit.

Každý rodina dostala úkol vytesat sochu z mastku. Museli jsme najít tržiště, kde se prodávaly kameny z Brazílie, Indie a Číny, domluvit se, který bude pro naši rodinu. Třídenní proces opracování kamene, broušení, leštění, vrtání, natírání olejem nás zcela pohltil. Ukázalo se, jak je každý kámen jiný, jaký poklad i poselství ukrývá.

Důležité bylo vytvořit mapy na cestu do kamenné říše. O tomhle dobrodružství bylo večerní divadlo. Dvacetiminutová improvizace se nadšením dětí a rozvíjením příběhu protáhla téměř do dvou hodin napětí a legrace. Improvizace je důležitou součástí kempů – nese nám do každodenního života schopnost být pružní a změny brát jako hru. Proto jsme k improvizovaným cvičením přizvali také rodiče. Co umožňuje, že děti i dospělí mají odvahu a chuť vystoupit před ostatními? Udělat krok z nejistoty do zvědavosti a objevování? Především volnost – každý se může zúčastnit, tak jak chce – může se klidně jenom dívat a kdykoli se připojit. Nejlepší jsou děti kolem dvou let, jak se jenom s radostí motají představením.

Království Sochy nám velkým přineslo i milé překvapení – skupinka dětí, které byly na kempu poněkolikáté rychle a snadno zapojila ty nové a potajmu si nachystaly večerní divadelní představení, které se změnilo ve velkou taneční párty.

Posledním úkolem bylo složit společnou píseň. Na začátku kempu děti s Hankou složily text a Lukáš hudbu. A ke konci každá rodina přidala sloku o své soše. Na videu ji pro nás pro zimní dny uložily Danielka, Amálka a Lukáš.

Důležité je poselství pro rodiče a děti: Hry se zpomalováním a zrychlováním trénují stabilitu nervové soustavy, schopnost ovládnout své impulsy a emoce, naladit se na vyšší vnímavost k sobě, k druhým, ke světu, schopnost aktivovat se, když se nám nechce…

Na konci kempu při závěrečném obřadu, kdy se měl Davído uzdravit ze své kamenivé nemoci, dokázalo 50 lidí od miminek po dospělé být v tichu a klidu v tříminutové meditaci.